Berete děti za odměnu do fastfoodu? Smažíte v neděli k svátečnímu obědu řízky? Anebo naopak své ratolesti držíte, co se smaženého jídla týká, zkrátka a krmíte je spíše vařenými pokrmy? Možná se budete divit, ale neřekneme vám - už dětem nikdy nesmažte!

Česká kuchyně je plná smažených specialitek a k naší tradici už zkrátka tak trochu patří. A to nejen na Štědrý večer v podobě smaženého kapra. Náš národ si ve smažených věcech zkrátka libuje. Ale na druhou stranu jste jistě už také slyšela o tom, že tato úprava stravy není zdravá.

Proč je smažené nezdravé?

Při smažení dochází k tepelnému rozkladu látek, při němž vznikají nebezpečné rakovinotvorné látky. Jíst často smažené potraviny lze tak trochu přirovnat třeba ke kouření cigaret. Čím více toho sníte, tím větší je pravděpodobnost, že vás tato choroba jednou v životě zastihne. Navíc nadměrné množství tuku, které se do těla spolu se smaženou potravou dostane, může v budoucnu způsobovat nemoci srdce nebo cukrovku.

Jednou z nejnebezpečnějších smažených potravin jsou hranolky. „Brambory obsahují velké množství škrobu. To je velmi nebezpečné, neboť ze škrobu při smažení vznikají látky akrylamid a glycidamid. Ty jsou pravděpodobně silně rakovinotvorně," říká lékařka Eva Šťastná. A dodává, že častá konzumace smaženého dokáže lidský i dětský žaludek zcela nabourat a předurčit jej také k žaludečním vředům. „A žaludeční vředy dnes mívají i patnáctiletí," podotýká lékařka.

Vůbec nesmažit? To zase ne!

Ačkoli je zřejmé, že smažené jídlo žaludku neprospívá, nemusíte jej dětem z jídelníčku vyškrtat úplně. „Dítě by se mělo setkat se všemi druhy potravy. Jeho žaludek je sice citlivý, ale také přizpůsobivý," míní lékařka Šťastná. Jako příklad udává mladou maminku, která své dceři od dětství zakazovala jíst cokoli smaženého. A když se dívka ve třinácti letech v létě u babičky poprvé setkala se smaženou stravou, stala se na ní téměř závislá. Pro žaludek to je pak zbytečně velký šok. A rovněž špatná cesta.

Co tedy dětem dopřát?

Nejlepší cestou tedy je neškrtnout smažené potraviny z jídelníčku zcela, ale omezit je. Nabízejte dětem hlavně syrovou zeleninou, vařené maso nebo vařené brambory. Omezte i salámy a klobásy.
Avšak jednou za dva či tři měsíce dětem smažené jídlo klidně naservírujte. Musí být ale správně připravené! Proto raději zvolte domácí přípravu, nikoli restauraci. Zde je několik rad, jak usmažit jídlo co nejméně nezdravě.

Jak smažit zdravěji?

1. Smažte při nízkých teplotách a raději déle. Teplota oleje nesmí přesahovat 175 °C.
2. Nesmažte na másle. Obsahuje vodu a rychleji se přepaluje a hnědne.
3. Nejzdravější je smažení na olivovém oleji. Klasickým řepkovým se raději vyhýbejte.
4. Na každé smažení používejte nový olej. Nepoužívejte olej nikdy opakovaně!
5. Brambory před smažením nebo fritováním pečlivě omyjte. Zbavíte se tak alespoň části škrobu.
6. Po osmažení nechte jídlo na papírovém ubrousku okapat.

A abychom jen neteoretizovali, máme pro vás skvělý recept, který dětským jazýčkům bude určitě chutnat!

Jde o květákové smaženky. Smažená zelenina je totiž lépe stravitelná než třeba maso. K přípravě smaženek budete potřebovat jeden květák, pět vajíček, hladkou mouku na zahustění, sůl a olivový olej.

Květák nejprve uvaříte ve vodě, aby změkl. Následně jej rozmixujeme spolu s vajíčky a zhruba 100 g mouky. Vznikne tak velmi tuhá lepivá kaše. Tu nabírejte po lžičkách a vhazujete na pánev s rozpáleným olivovým olejem. Olivového oleje by měla být taková vrstva, aby byla vzniklá houbička byla zhruba do poloviny ponořená. Osmažíme ji z obou stran do zlatavé barvy. Hotové houbičky pokládáme na papírový ubrousek, aby se zbavily přebytečného oleje. Až takto hotové houbičky osolíme. Jako příloha jsou výborné vařené brambory. A nezapomeňte jídlo také obohatit o zeleninovou přílohu, například rajče, zelí nebo salát.

A jak to má se smaženým jídlem vaše dítko? Jak argumentujete, když chce „jako ti druzí" do fastfoodu? Inspirujte ostatní maminky na info@prozeny.cz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript .

Autor článku

Ivanna Benešová

Dáváte svým dětem opravdu to nejlepší? Mnozí rodiče si myslí, že ano. A přitom zapomínají na to nejdůležitější - na vlákninu. Jak jste na tom vy?

„Vláknina by měla být v jídelníčku na prvním místě. A nejen děti, ale i dospívající, dospělí a senioři by si ji měli dopřávat každý den. Je prostě nutná pro život každého z nás," vysvětluje Dana Růžičková, z poradenského centra Výživa dětí. Ovšem doporučená denní dávka vlákniny se v jídelníčku dítěte a dospělého významně liší. „Rodiče se snaží dítěti připravit jídelníček co možná nejlépe, ale často se svou neznalostí dopouštějí chyb, které mohou mít negativní vliv na zdravotní stav jejich potomka," dodává.

Žhavé podzimní trendy bot! Víte, co se bude nosit?

Vláknina ano nebo ne?

„Důležitou složkou mateřského mléka jsou oligosacharidy, které jsou rozpustnou vlákninou, tzn. nestravitelnou součástí kojenecké výživy (mateřské mléko nebo umělé kojenecké mléčné formule obohacené o tyto oligosacharidy). Tento druh vlákniny posiluje imunitu, optimalizuje střevní pasáž a snižuje plynatost," vysvětluje doc. MUDr. Oldřich Pozler, CSc., dětský gastroenterolog z FN Hradec Králové. Vlákninu sice trávicí systém člověka nedokáže strávit, a tělo z ní proto ani nezískává žádnou energii, i tak je ale její úloha v organismu nezastupitelná, zejména v prevenci civilizačních nemocí.

Potraviny s vlákninou

Vláknina se nachází převážně v potravinách rostlinného původu - v zelenině, ovoci, luštěninách, celozrnných obilovinách a cereáliích, bramborách, semínkách a klíčcích rostlin. V poslední době se ale stále častěji do potravin přidává (označují se někdy také jako tzv. funkční), takže ji můžeme najít i v potravinách živočišného původu, např. v jogurtech. Vlákninu také obsahuje řada potravních doplňků (Psyllium, Benefibra, Lepicol).

Dětský jídelníček

Odborníci často upozorňují, že denní množství vlákniny v jídelníčku dospělých i dětí v České republice stále není dostačující. U malých dětí to velký problém nebývá, ale zato u starších dětí a dospívajících pak už vláknina v jídelníčku chybí poměrně často. Poznat to není těžké - v jídelníčku téměř nenajdeme celozrnné potraviny, zeleniny je v něm minimum a s konzumací ovoce na tom nejsou o mnoho lépe.

Kolik jí sníst?

Průměrný denní příjem vlákniny v české populaci činí okolo 20 gramů, přičemž je doporučováno 35-50 gramů. Množství vlákniny v gramech, které by měly děti za den přijmout v potravě, lze orientačně vypočítat pomocí vzorce - věk dítěte + 5 g. Vláknina by kojencům měla být v podobě ovocných a zeleninových příkrmů zaváděna nejdříve 17. týden a nejpozději 26. týden života.

Vzhůru do života s vlákninou. Věřte, že bude bohatší a zdravější!

Monika Poledníková

Piercing má kdejaký teenager. A před nastávajícím létem jejich touha se "ozvláštnit a zkrášlit" narůstá. Rodiče, kteří to považují za zvrácenost, se děsí: Kde všude ho chce mít? Co když dostane infekci? Jak se tedy zachovat?

Slovo "pierce" vychází z anglického slova propíchnout. A jak víme, propíchnout lze téměř každou část lidského těla a ozdobit ho šperkem dle vlastního gusta. Pokud si ovšem myslíte, že se jedná o moderní výstřelek, jste na omylu. Pearcingu holdovali již staré domorodé kmeny!

Kolik pohybu unese vaše dítě?

Tajné návštěvy salonů

Pokud váš potomek škemrá, abyste mu piercing dovolili, a vy se vzpěčujete, teoreticky byste mohli být v klidu: Oficiálně by nezletilým neměli v salonech a studiích, kde se piercing aplikuje, bez vašeho doprovodu nebo písemného souhlasu vyhovět. Ale ne všude se to respektuje, a navíc, pro které dítě není snadné napodobit váš podpis...

Například Darina své dceři rezolutně zakázala piercing do jazyka. Marně. "Hádaly jsme se kvůli tomu, ale snažila jsem se být neústupná. Hlavně zrovna propíchnutí jazyka se mi zdá jako sebepoškozování, navíc vím, že může způsobit infekci. Přesto jednoho dne Bára přišla domů a pořád se mi nápadně vyhýbala, nemluvila. A když konečně promluvila, šišlala jako batole. Hned mi to bylo jasné. Už jsem neměla sílu jí nutit, aby si to vyndala," líčí Darina.

Podobně potajmu si nechala propíchnout jazyk neteř naší redakční spolupracovnice Markéta. Postupovala ale chytřeji - piercing si pořídila v době, kdy byli rodiče týden na horách, protože věděla, že léčba opuchlého jazyka chvíli potrvá. V každé volné chvíli usilovně "cumlala" led, aby se zbavila bolesti a otoku. Takže mámě pak trvalo několik týdnů, než si toho všimla. Ztropila scénu, ale pak rovněž rezignovala. Alespoň si dodatečně ověřila, z jakého materiálu ozdoba je a kontrolovala, jestli se rána nezanítila.

Tolerance zmírňuje rizika

I jestli se vám piercing bytostně příčí, snažte se smířit s tím, že dospívající těžko odolávají módním trendům. Vaše zákazy pak mají tendenci obejít, což může vést k tomu, že si ho nechají udělat neodborně.

"Důležitý je výběr kvalitního materiálu, jaký tělo co nejsnadněji přijme a který nevyvolá alergické reakce", zdůrazňuje Daniela Kovandová, pracovnice jednoho z kosmetických salonů. "Odborné studie totiž prokázaly, že piercing může kromě nebezpečí infekce zvýšit riziko alergie na kovy. Z tohoto hlediska je vhodná chirurgická ocel nebo titan, naopak se nedoporučuje stříbro ani zlato a už vůbec ne nikl." Takže když už, ať váš potomek není nucen na materiálu šetřit.

Když piercing svému potomkovi absolutně nezakážete, můžete také ovlivnit, kam si ho dá. Podle odborníků je rozhodně nebezpečné pro dívky, nechat si propíchnout bradavky, protože to může poškodit mlékovody a později způsobit problémy s kojením. Poté je dobré dohlížet na zvýšenou hygienu daného místa, protože na povrch ozdob se nejen v uších ukládá ve zvýšené míře kožní maz.

Hojení chvíli potrvá

Piercing rozhodně není zcela bezbolestný zákrok. "U pupíku, uší, obočí nebo nosu to není tak hrozné, i když pupík se pak déle hojí. Bolestivější je brada," tvrdí Irena Veselá, která v jednom z piercingových salonů pracuje a sama je touto módou doslova posedlá (což je na ní na první pohled vidět). U pupíku varuje nechat si ho dělat těsně před tím, než se dotyčný či dotyčná chystá touto okrasou pochlubit v plavkách. Obecně platí, že hojení trvá šest až osm týdnů.

Jak jste se s piercingem u svých dětí vyrovnaly vy? Co tomu předcházelo? Tolerujete tuto módu nebo jste striktně proti? Napište nám na info@prozeny.cz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript . My i ostatní čtenářky se těšíme na vaše reakce.

Autor článku

Ivana Cvachoušková